Informační chování byl povinný předmět, který z mého pohledu z velké části syntetizoval znalosti z předmětů Informační vědy a Design informačních služeb, rozhraní a interakcí. Zároveň představil mnoho metodologických postupů na konkrétním příkladu při výzkumu informačního chování. Předmět tak pro mě také suploval základy metodologie v informačních vědách.
Předmět pro mě nebyl nejjednodušší, v některých tématech, zejména těch teoretických, jsem zpočátku tápala. Velmi nápomocná mi byla kniha Nigela Forda Introduction to Information Behaviour, kde je vše vysvětleno jednoduše. Přibližně třetina až polovina kurzu se navíc o informace z této knihy dost opírala.
Studiem jsem získala nejen teoretické základy o paradigmatech a modelech informačního chování, ale také si vyzkoušela návrh výzkumu v této oblasti. V rámci předmětu jsem se také více seznámila s různými psychologickými teoriemi, zejména s kognitivními biasy. O jednom z nich – konfirmačním zkreslením – jsem napsala článek.
Dalším výstupem z předmětu byl skupinový úkol, ve kterém jsme měli navrhnout výzkum. Rozhodli jsme se zkoumat vliv předmětu KPI na efektivitu vyhledávání zdrojů. Tento vliv jsme chtěli zjišťovat u studentů 1. ročníku FF a měřit jej pomocí pretestu a posttestu. CELÝ NÁVRH VÝZKUMU JE K PŘEČTENÍ POD TÍMTO ODKAZEM.
Hodnocení předmětu
- Přednášející z praxe
- Články na Medium.com
- Pomalá komunikace vyučujících
Díky veřejným seminárním pracím jsem se dozvěděla o mnoho zajímavých teoriích a získala tak širší obrázek o tom, co vše může ovlivnit naše informační chování. Oceňuji také, že se na přednáškách objevovali lidé z praxe, kteří nám přednášeli o konkrétním vyžití různých inovativních metod výzkumu.
Další předměty druhého semestru refletuji zde. Závěrečnou reflexi studia najdete v článku KISK – reflexe, zpověď, díky, sbohem a šáteček, celkový přehled se nachází na stránce STUDIUM.
Pokud vám tento článek pomohl na cestě studiem nebo posloužil jako inspirace, budu ráda, když zůstaneme ve spojení a případné interakci.
