Ke zkoušce jsem si vybrala fenomén outsiderství. Ten popisuje Milena Šubrtová v knize Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Její kapitola se věnuje proměně outsiderství v dřívějších dílech a v dílech dnešních. Celou problematiku jsem ilustrovala na příkladu díla Fimfárum od Jana Wericha. Většina zobrazených postav totiž jsou outsidery, ačkoliv takovými netypickými – mezi hlavní postavy se řadí například alkoholik, lakomá žena, vrah, gambler a další. Podobně jako Oliver Twist, který je zlodějíček, ale i přesto si drží svou integritu, tak ani Werichovy postavy nejsou zdaleka dokonalé, mají své chyby, ale zároveň je poznat, že uznávají určité hodnoty. 

Během zkoušky jsem aplikovala jednotlivé charakteristiky outsiderů na postavy z Fimfára – například motiv statičnosti, kdy samotná postava příliš nejedná a děj se sám odehrává okolo ní. Velmi často je v různých dílech outsider zbaven přirozeného prostředí rodiny a postaven do makrosociálního tlaku. Nechybí ani postupná proměna z opovrhované bytosti na bytost uznávanou.