Díky rozmachu technologií zažíváme také boom různých internetových vzdělávacích projektů. Díky využívání multimédií mohou tyto kurzy být atraktivnější. Vybrala jsem zde několik vzdělávacích projektů, ve kterých se jako klíčový prvek používají videa, a to pokaždé trošku odlišným způsobem.
Dějiny udatného českého národa
Můj oblíbený projekt z dílny České televize, ke kterému se vracím už roky – objevila jsem ho ještě coby žačka základní školy a ačkoliv jsou cílovou skupinou děti, pomáhal mi i na gymplu, při předmětech na vysoké, a dokonce jsem se s ním připravovala i na státnice. V krátkých animovaných videích koncipovaných jako „Večerníček“ vysvětluje dějinné události od pravěku po současnost.
Na videích oceňuji jejich konzistenci – díly bývají stejně dlouhé a všechny v podobném stylu. Video je hlavním prvkem, web ale také dále nabízí křížovky, doplňovačky, testy a různí hry na procvičení či rozšíření učiva – opět vše ve stejné grafické podobě, kterou diváci znají z videí. U každého videa nalezne divák jiné typy aktivit, nedochází tak ke stereotypnímu průchodu kurzem.
Spatřuji zde jednu drobnou nevýhodu a tou je nutnost instalovat si flash player, bez kterého nebudou aktivity fungovat.

Seduo
Opět vzdělávací projekt založený na videích. Jedná se o největší český online vzdělávací portál s videokurzy. Některé kurzy nabízí zdarma, za jiné si musí uživatel zaplatit. I zde oceňuji jednotnost – ať si zvolíte jakýkoliv kurz, čeká na vás „mluvící hlava“ na čistém pozadí. Záběry se často mění – vidíme lektora z různých úhlů či vzdáleností, což je zajímavý prvek, který jakoby „rozbíjí“ statičnost.
Vyzkoušela jsem několik kurzů a všimla jsem si, že lektoři často pracují s časem. Např. v kurzu Mindfulness I: Jak zlepšit svou pozornost a zachovat si nadhled lektor nechává účastníky chvíli meditovat. A v anglických kurzech od Broni Sobotky je ponechán vždy studentům čas, aby si zkusili řict správnou odpověď. Je to jednoduchý způsob, jak docílit aktivity studujícího. Iděláně bych to ale vylepšila ještě nějakým tlačítkem, kterým by mohl studující například přeskočit tuto pauzu anebo ji prodloužit. I v těchto kurzech se pracuje s ověřováním znalostí pomocí testů, která nalezne student pod videem.

TEDed
Skvělou vzdělávací platformou je TED obsahující záznamy z celosvětově známých TED konferencí. Na TEDu oceňuji, že pracuje s personalizací videí (formou doporučování) a u každého videa také nabídne interaktivní trankripci – divák tedy může zároveň číst text, který mluvčí říká, a dokonce v něm překlikávat a posouvat tak video.
Na platformě také vznikla sekce TEDed, která slouží výhradně pro vzdělávací videa. Ta jsou vložena pouze jako klasická videa z youtube, ale zároveň jsou doplněna o testy, různé doplňující odkazy a diskusní fóra, může zde tedy vznikat i zajímavá komunita praxe. Palec nahoru zdvihám zejnéma za možnost přizpůsobit si lekci pro své účely (vymyslet vlastní otázky testů, přidat další texty apod.)

Khan Academy
Další známá platforma se vzdělávacím obsahem. Podstatnou část opět tvoří videa (a u nich nechybí ani transkripce) a možnost procvičování – nicméně narozdíl od TEDed se jedná o ucelené lekce na pokračování. A narozdíl od ostatních zmíněných nabízí částečně adaptabilní učení – procvičování jednotlivých témat se přizpůsobuje dosavadnímu výkonu studenta. Výhodou oproti ostatním podobným zahraničním vzdělávacím projektům je lokalizace do češtiny.
Po edukační stránce mi připadá Khan Academy nejpropracovanější a může ostatní zmíněné projekty strčit do kapsy. Pokud se ale zaměříme na obsahovou stránku, rozhodně zde budeme některá témata postrádat. Nejvíce se Khan Academy soustředí na matematiku a přírodní vědy, v anglické verzi však nalezneme i několik lehcí z věd humanitních, zcela ale zde chybí jakékoliv sociální vědy.

Coursera
Cousera nabízí kurzy z univerzit z celého světa. Oproti výše zmíněným pracuje s motivací studentů pomocí deadlinů – každou kapitolu kurzu je vždy potřeba splnit k určitému datu. To může fungovat pozitivně – více to nutí studenty pracovat pravidelně a včas. Na druhou stranu to může být naopak demotivující a vést k dřívějšímu vzdání kurzu, protože byl prošvihnutý deadline. Tyto deadliny lze obnovit, je to však už krok navíc, kvůli kterému student možná ztratí chuť v kurzu pokračovat.
Nejdůležitějším prvkem je (opět) video, pod ním se nachází interaktivní trankripce. V rozhraní student také vidí, kolik úkolů a studijních materiálů mu ještě chybí v daném týdnu prostudovat a zároveň si může v aplikaci dělat vlastní poznámky. Video také pracuje s kontrolními otázkami – někdy se přehrávání zastaví a na studentka vyskočí kvízová otázka.

Shrnutí
Video (ale i další multimedia) lze pro vzdělávací účely využít rozličnými způsoby. Funkcionalitou, která by neměla chybět, je určitá inteakce diváka, která jej donutí nejen pasivně přijímat obsah, ale také se nějak aktivně účastnit. Ta může být klidně velmi jednoduchou formou, kdy se o nějaké aktivní přemýšlení pokusí sám lektor či moderátor ve videu, sympatické je mi ale více nějaké lepší technické řešení – například kvíz v průběhu videa. Otestovat samozřejmě lze i hned po videu, aby si student ověřil, že všemu porozuměl správně. Jako velmi hodnotnou shledávám také přítomnost transkripce, na kterou lze ideálně kliknut a tím posouvat video.
Kromě interaktivních prvků dále považuji za důležité, aby byla videa nějakým způsobem „sladěná“ – tedy aby byla v rámci jednoho kurzu natočena stejným stylem – ať už půjde o pouhou mluvící hlavu, animaci či greenscreen, podstatné dle mého názoru je, aby se zvoleného konceptu tvůrci drželi po celou dobu kurzu.
Veroniko, máte docela rozsáhlý výběr analyzovaných videí – vlastně mne překvapuje, že pozitivně hodnotíte Dějiny a TED, což bych si myslel, že jsou věci co od sebe vším stojí hodně daleko. Je skvělé, že jste dokázala vyzdvihnout nějaké společné prvky – sjednocený vizuál, aktivizaci studentů, které by neměly chybět nikde. Možná by mě zajímalo, zda máte nějakého vlastního favorita – až budete velká, budete točit videa jako XY, protože. Máte něco takového?