„Veroniko, rád bych Vás přivítal na palubě Katedry informačních studií a knihovnictví. Chcete se ještě před začátkem semestru seznámit se svými spolužáky a vyučujícími?“ psalo se v barevně zářícím uvítacím dopisu z KISKu. A tak jsem se přihlásila na letní školu a mohla si tak odškrtnout první položku z checklistu zážitků, které by žádný magisterský student KISKu neměl minout.
Vše začalo závadou na trakčním vedení, do areálu v Prudké jsme tak dorazili o dvě hodiny později a museli ihned naskočit do programu. Pondělí patřilo podcastům, do jejich problematiky, výhod a nevýhod nás uvedl Ondřej Novák z Českého rozhlasu. Dále pokračovaly Zuzana a Terézie, autorky podcastu Vyhonit Ďábla, který vyhrál letošní podcast roku. Přednáškový blok zakončili kluci ze studentského Radia R svou přednáškou o dramaturgii. Poslední jmenovaní také vedli workshop, který jsem navštívila. Na něm jsme měli za úkol vymyslet svůj vlastní podcast – čekalo na nás několik dílčích kroků, od tématu, přes název, hosty, podrobnější definování cílů až po závěrečné obhájení projektu před „porotou“. Snaha obhájit smyšlený podcast byla opravdu zajímavým zážitkem. Celý workshop pro mě byl velmi inspirativní. Možná mě konečně po čtyřech letech studia na FSS dokope, abych předložila eRku vlastní návrh na rozhlasový pořad.
Úterý bylo věnováno tématu knihovny a mladí. Přibližně kolem 12 let věku totiž zaznamenávají knihovny propad v návštěvnosti. Jelikož mám sama sestru v tomto věku, přišlo mi téma, jak tuto věkovou skupinu v knihovně upoutat, docela zajímavé. Podle Miloslava Lince z Městské knihovny v Praze je klíčem propojení mladých a fantasy – dobře fungují například kurzy fantasy tvůrčího psaní a tematické Cony. Markéta Karpecká nám představila Teen oddělení v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Oddělení spolupracuje s Animefestem a teenageři si kromě půjčovaná knih mohou v knihovně zahrát i LARPy, různé deskovky nebo dokonce xBox. V další přednášce mluvil Roman Novotná o spekulativním designu v souvislosti s problematikou, že mladí nechodí do knihoven. Na workshopu s Bárou Buchtovou jsem si vyzkoušela navrhnout aktivitu, kterou bych ráda provozovala v knihovně (v mém případě se jednalo o novinářský kroužek), podívala se na tuto možnosti z různých úhlů pohledu a pokusila se najít argumentační oporu v Koncepci rozvoji knihoven České republiky.
Commons, téma, o kterém jsem věděla pramálo, mě obohatilo ve středu. Zuzana Revezsová promluvila o prostorech kolektivy. Michal Kučerák z DOX přednášek o hybrid commons, vysvětlil je z ideového hlediska a propojil s tématem digitálního světa. Nakonec nás Jakub Lanc přenesl do světa kryproměn a sdílené ekonomiky. Ve workshopu jsme si pak hráli s námi vytvořeným „Prudkoinem“ s snažili se pochopit principy zavádění kryptoměn. Téma pro mě bylo poměrně zajímavé avšak složité. Mnohé souvislosti jsem pochopila až zpětně při reflexi po návratu z letní školy. (A proto mimochodem není od věci se občas té reflexi trochu pověřovat).
Nejzajímavějším dnem pro mě byl čtvrtek a téma Covid-19 v souvislostech. Všechny řečníky jsem znala z médií, celou problematiku jsem totiž pečlivě sledovala. Datový novinář Honza Boček z iRozhlasu prozradil, jak bylo obtížné získat data (zájemcům o tuto problematiku bych doporučila poslechnout Vinohradskou 12), Vojtěch Kundrát nás zasvětil do nanotechnologií a převyprávěl nám svůj příběh o tom, jak začal vyrábět roušky z nano vláken. A mluvčí uskupení Covid19cz Zatloukalová prozradila, jak vláda házela dobrovolníkům, kteří vytvořili eRoušku a další poklady, klacky pod nohy. Vybrat si, ke kterému z řečníků půjdu na workshop bylo extrémně těžké, nakonec jsem zvolila vizualizaci dat s Honzou Bočkem. (Ale nejradši bych se rozkrájela a šla na všechno!)
Ačkoliv páteční program zabral už jen dopoledne, byl pro mě kognitivně nejnáročnější. Jeho tématem bylo digitalizované kulturního dědictví a práce s programem Twine. Slovo „kód“ pro mě, jakožto absolventku mediálních studií, znamená něco zcela odlišného, než například pro ajťáky. I tak se mi ale, přes asi 100 technických problémů, podařilo vytvořit dobrodružný gamebook (well, spíše takový nástřel gamebooku), načež se mi podařilo smazat si vstupní datový soubor. I tak jsem ale při prezentaci výsledku sklidila (tak jako všichni ostatní) potlesk a navíc získala chuť si program osahat více a možná i trochu přičuchnout k programovacím jazykům.
A jelikož mi těchto pět dní nestačilo, prodloužila jsem si pobyt ještě o jednu noc – měla jsem tak větší možnost je socializovat, ozkoušet mraky (pro mě nových) deskovek, posbírat tipy a triky pro své budoucí studium a započít nová přátelství. Už se těším na informační jízdu, kterou s sebou říjen společně s mým prvním semestrem přinese.
