Předmět Informační gramotnost probíhal z větší části on-line v e-learningovém systému. Zapsala jsem si jej proto, že se dlouhodobě věnuji mediální gramotnosti a znám ji převážně z praxe. Potřebovala jsem k vlastnímu rozvoji se v tématu více akademicky upevnit, což se podařilo.
Předmět pro mě měl dvě roviny, jednak tu obsahovou, ve které jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací. Zároveň jsem ale měla možnost zlepšit některé své akademické kompetence. Informační gramotnost mě jako doposud první předmět donutil přečíst si výzkumy v angličtině. Také jsem se kvůli předmětu musela více zajímat o metodologii výzkumu, abych byla schopná výzkum navrhnout.
Z kurzu si odnáším především mentální koncept toho, co znázorňuje mediální gramotnost a jaký je její vztah k informační gramotnosti. S informacemi z kurzu bych ráda nadále pracovala ve své diplomové práci a také s nimi na krátkém workshopu seznámila své kolegy ze Zvol si info.
Co jsem se naučila
Po absolvování předmětu:
- Znám teoretická ukotvení informační gramotnosti
- Seznámila jsem se s některými modely a standardy
- Rozumím, kde má na poli gramotností své místo mediální gramotnost
- Vím, kde hledat nejnovější trendy a výzkumy
- Umím navrhnout jednoduchý výzkum v této oblasti
- Znám základní strategické dokumenty, které se v ČR zabývají informační gramotností
Přečtené výzkumy
V průběhu semestru jsem musela splnit tři úkoly. Prvním z nich byla kritická reflexe výzkumu. Vybrala jsem si tyto dva články:
DAVIDSONE, Adnese a Vigneta SILKANE. The Relationship Between Media Literacy and Civic Participation Among Young Adults in Latvia. In: KURBANOĞLU, Serap, ed. Information Literacy in Everyday Life. ECIL 2018. Communications in Computer and Information Science. Switzerland: Springer, 2019, s. 103-114. ISBN 978-3-030-13472-3. ISSN 1865-0937. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-13472-3_10
LEPIK, Krista a Maria MURUMAA-MENGEL. Students on a Social Media ‘Detox’: Disrupting the Everyday Practices of Social Media Use. In: KURBANOĞLU, Serap, ed. Information Literacy in Everyday Life. ECIL 2018. Communications in Computer and Information Science. Switzerland: Springer, 2019, s. 60-72. ISBN 978-3-030-13472-3. ISSN 1865-0937. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-13472-3_10
První zmíněný jsem se rozhodla více rozebrat:
Článek reaguje na předchozí výzkumy, ze kterých vyplývá slabý vztah mediální gramotnosti a aktivního občanství. Autorky článku vnímají tento vztah jako více komplexní a zjišťují vztah čtyř součástí mediální gramotnosti (v dimenzích funkcionální/kritická a konzumace/prozumace) k aktivnímu občanství.
Studie byla provedena na 406 Litevčanech ve věku 18–30 let. Respondenti vyplnili on-line dotazník složený ze dvou částí. První část zkoumala dovednosti v dimenzích mediální gramotnosti a užívala k tomu pětibodovou škálu (od silně souhlasím po silně nesouhlasím), druhá se věnovala aktivnímu občanství pomocí dichotomní škály (ano/ne). Na získaných datech byla provedena korelační a regresivní analýza.
Z výsledků vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním vykazují vyšší participaci na veřejném životě. Jednotlivé dimenze mediální gramotnosti vykázaly různé korelace s aktivním občanstvím, přičemž nejvíce politicky aktivní jsou lidé s nejvyšší schopností funkcionální a kritické presumce mediálních obsahů.
Článek je tematicky relevantní k informační gramotnosti, hledá vztah mezi aktivním občanstvím (AO) a mediální gramotností (MG). Takových článků vzniká celá řada, tento však vnímá problematiku komplexněji a zkoumá jednotlivé dimenze mediální gramotnosti, přičemž zjištění odpovídá předem stanovené hypotéze, tedy že jednotlivé dimenze MG ovlivňují AO různě. Výhrady bych měla k metodologii, samotné dotazníkové šetření mi nepřipadá v této problematice dostatečné. Výsledky jsou přínosné v perspektivě dalšího zkoumání, například kvalitativního rázu, které by přineslo podrobnější výsledky a odůvodnění vztahu jednotlivých dimenzí MG s AO.
Návrh testových otázek
Dalším úkolem bylo vytvoření testových otázek pro jednu z kompetencí informační gramotnosti. Ze standardu MIL od UNESCO jsem si vybrala komponentu hodnocení, konkrétně pak kompetenci „Posuzování informací a mediálního obsahu a poskytovatelů médií a informací.“ Cílovou skupinou jsou vysokoškolští studenti. Pokusila jsem se vytvořit otázky tak, aby zde měly zastoupení všechny stupně Bloomovy taxonomie a podkategorie zvolené kompetence.
Stupeň Bloomovy taxonomie uvádím vždy v závorce za otázkou.
- Která z těchto iniciativ se zabývá ověřováním výroků politiků? (BT1)
a) Demagog.cz
b) Zvol si info
c) Hoax.cz - Který nástroj je nejvhodnější pro určení důvěryhodnosti mediálního sdělení? (BT5)
a) Impact faktor
b) DOI
c) SMELL test - O jaký žánr se jedná v ukázce? „I tento týden to ve sněmovně pěkně svištilo. Třeba schvalování rodičovské byl hotový porod. Schválení přídavku předcházely porodní bolesti a rodiče na to museli dlouho čekat.“ (BT4)
a) zpráva
b) komentář
c) glosa
- Musí být reklamní sdělení, které se objevuje v médiích, označeno? (BT5)
a) Ano, vždy musí být ze zákona označeno
b) Ne, záleží na typu média
c) Ne, vždy je to jen otázkou etiky tvůrce
- Jaké 4 kategorie hodnotíme v CRAP testu? (BT1)
a) Aktuálnost, spolehlivost, autorství, účel
b) Cenzura, racionalita, aktuálnost, prodejnost
c) Zdroj, motivace, důkaz, logika
- K čemu slouží testy typu CRAP, SMELL, REAL, CARS apod? (BT2)
Jedná se o pomůcky na hodnocení obsahu a účelu textu (či jiného mediálního sdělení). Pomáhají nám systematicky se zamyslet nad jednotlivými komponentami textu. - Kde najdeme žebříček českých médií? (BT1)
Vydává ho například NFNŽ (Nadační fond nezávislé žurnalistiky), k nalezení je na jejich webové stránce. - Proč (ne)považujete tento žebříček za důvěryhodný? (BT5)
Považuji jej za důvěryhodný, protože ho vydává nezávislá autorita – NFNŽ je sponzorován příspěvky lidí, není závislý na konkrétním médiu či politické straně. Kromě hodnocení samotného zveřejňuje také metodologii a indikátory, podle kterých jsou média hodnocena. - Proč je důležité znát autora mediálních sdělení? (BT2)
Autor je člověk, má na některé problematiky svůj názor. Pokud známe autora, můžeme si přečíst další jeho články a zjistit tak, zda například nějaké straně „nenadržuje“. Pokud víme, kdo je autor článku, tak můžeme také například počítat s určitým střetem zájmu. - Navrhněte vlastní pomůcku pro hodnocení mediálního obsahu (BT6)
FANTOMAS:
Fakta – jaká fakta jsou ve sdělení používána? Dají se ověřit?
Autor – kdo je autorem? Jaké další články napsal?
Nálepky – Dochází v textu ke stereotypizaci?
Titulky – Říká titulek totéž co text?
Obrázky – jak se pracuje ve sdělení s obrázky? Nejsou manipulativní?
Mozek – Jak sdělení spadá do mé představy o světě? Souhlasím s ním?
Argumenty – Jaké předkládá argumenty? Stojí na faktech
Strach a další emoce – jak s nimi autor v textu pracuje?a dalších poskytovatelů informace
Vlastní výzkum
Syntetizujícím úkolem semestru byl návrh vlastního výzkumu v oblasti informační gramotnosti. Můj výzkum se zaměřil na kompetence ze složky tvorba MIL standardu u studentů žurnalistiky. Ve výzkumu jsem kombinovala kvantitativní a kvalitativní přístup. Hlavní složku představovala longitudinální studie pomocí dotazníkových šetření doplněná o polo-strukturované rozhovory a o metodu focus group.
Hodnocení předmětu
- Úkoly v předmětu dokázaly veškerou teorii přetavit v praxi a vedly k důkladnějšímu pochopení látky
- Nižší počet studentů umožnil individuální přístup a větší šanci k zapojení se v diskusích během konzultací
- Některé záznamy v e-learningu nebyly dostatečně kvalitní
- Ne každá prezentace byla opatřena komentářem
Předmět byl výborně nedesignován, samostudium bylo doplněné konzultacemi, teoretické poznatky jsme museli uplatnit i prakticky.
Další předměty prvního semestru refletuji zde. Závěrečnou reflexi studia najdete v článku KISK – reflexe, zpověď, díky, sbohem a šáteček, celkový přehled se nachází na stránce STUDIUM.
Pokud vám tento článek pomohl na cestě studiem nebo posloužil jako inspirace, budu ráda, když zůstaneme ve spojení a případné interakci.
