Informační společnost, jejíž nedílnou součástí jsou technologie, s sebou přináší mnoho výhod, pozitiv a příležitostí. Některé z nich můžeme nyní, v době covidové, pozorovat zřetelněji než dříve. S menšími přestávkami jsou desítky milionů žáků na celém světě už více než rok odkázáni na vzdělávání doma. Díky technologiím to pro ně může být v mnoha ohledech snazší. A nejde jen o samotné vzdělávání. Sociální sítě nám také mohou pomoci od pocitu naprosté izolace. Také nám mohou posloužit jako zdroj nekonečné inspirace a můžeme si na nich budovat svou digitální identitu.
Tato mince má samozřejmě i svou druhou stranu v podobě negativ a rizik. Obecně s sebou celá informační společnost nese různé negativní vlivy například v podobě pirátství, digital devide nebo kyberterorismu. Technologie také mohou sloužit jako nástroj různého rizikového chování a spouštěč sociálně-patologických jevů. Často skloňovanými riziky pro děti jsou například kyberšikana, kybergrooming, závislost na digitálních technologiích. Velkou kapitolou jsou pak psychologické dopady technologií. Vzhledem k tolika negativním vlivům tedy není divu, že se technologie a například tedy i jejich užití ve vzdělávání, setkávají s kritikou.
Cal Newport na konferenci TEDx vysvětluje, proč je šťastnější bez účtů na sociálních sítí. Snaží se přesvědčit ostatní, aby ani oni sociální média nepoužívali.
Koncept střídmého zacházení s technologiemi je známý jako digitální minimalismus podle stejnojmenné knihy Cala Newporta. Nejedná se ale o absolutní vypuštění technologií ze života, nejedná se o „poustevnictví“. Je to spíše střední cesta mezi technologickým maximalismem a absolutní technologickou absencí. Autor sám koncept definuje jako „filozofii využívání technologií, ve které se pečlivě soustředíte na předem vybrané aktivity, které vám přinášejí hodnotu, a s klidným srdcem si necháváte ujít všechno ostatní.“ (viz kniha Cal Newport – Digitální minimalismus)
Do jisté míry se tak jedná o eliminaci FOMO — fear of missing out, tedy syndromu, kdy máme pocit, že nám (např. na sociálních sítích) „něco uteče“. FOMO je „druhem behaviorální závislosti, která se projevuje tím, se chceme mít neustále přehled o tom, co se děje, snažíme se kontrolovat dění v prostředí sociálních sítí a svým způsobem předběhnout samotné události.” Z tohoto důvodu máme mobilní telefony i další zařízení neustále u sebe a pravidelně kontrolujeme, zda nám nepřišlo nějaké upozornění, nebo dlouze prohlížíme příspěvky na sociálních sítích bez jasného záměru a bez viditelného konce.
Naopak u digitálního minimalismu je základem záměrnost namísto bezmyšlenkovitého používání technologií. S digitálním minimalismem můžeme začít tak, že si položíme sami pro sebe otázku: „Proč vlastně technologie používám?“ — a poté se podíváme na to, kolik času touto aktivitou ve skutečnosti trávíme. Poté už „jen” stačí vědomé rozhodnutí vypustit z technologického života to, co pro nás není důležité a děláme to třeba i nezáměrně.
Konkrétní tipy, jak zařadit digitální minimalismus například do života žáků, shrnul Jaroslav Mašek. Tyto typy se dají využít nejen při výuce, ale můžeme se nimi řídit i v každodenním životě.
V článku se zmiňuji o některých negativních vlivech digitálních technologií. Jako recept na jejich zdravé používání představuji koncept digitálního minimalismu, který zdůrazňuje intencionalitu při interakci s technologiemi.
Článek vyšel také na Medium.com
CITACE
BATELKOVÁ, Veronika. Digitální minimalismus – reakce na kritiku technologií. Veronika Batelková – digitální portfolio [online]. 27.04.2021 [cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z: veronikabatelkova.cz/blog/digimin
O AUTORCE
Veronika Batelková, studentka technologií ve vzdělávání na oboru Informační studia a knihovnictví, lektorka mediální gramotnosti, předsedkyně spolku Zvol si info.
