ISKM01: Informační vědy​

Jak už jsem zmínila, všechna témata pro mě byla zcela nová. Pokusila jsem je zde seřadit podle toho, jak moc mě zaujala. Řazení je intuitivní, není děláno podle nějakých kritérií. Spíše je to pořadí toho, jak moc bych si dané téma chtěla vytáhnout u zkoušky.

1. Politika technologií – nejlepší téma na samém konci semestru, štěpení na linii neoluddismus/extropiánství, porovnávání extropiánů s transhumanisty, etické zamýšlení se nad roboty, kyborgy, uploadingem. Nikdy mě nezajímalo sci-fi, hned po hororech je to ten nejhorší žánr. Aspoň jsem si to vždy myslela. Nyní pro mě ale bylo téma velmi zajímavé a nutilo mě se hluboce zamýšlet nad různými etickými, technologickými i politickými otázkami. Doufala jsem, že mi toto téma vyjde na zkoušku, protože jsem si ho nastudovala nejlépe a dokázala bych o něm hovořit sáhodlouze a s nadšením. 
2. i-školy – téma mě zajímalo hlavně proto, že se zabývalo tím, co informační vědy vlastně řeší, co je jejich tématem, jaká je jejich identita. Přednáška pro mě byla důležitá v základním zorientování se v oboru. A taky mi vnikla myšlenku, že kdybych měla více času (což bohužel nemám), ráda bych zkusila výměnný pobyt na některé z iSchools v USA.
3. Socio-technické systémy – historický kontext paradoxu produktivity, kdy občas něco, co si myslíme, že nám práci ušetří, tak nám ji naopak značně zkomplikuje. Nahlížení na technologie ze sociální perspektivy mi přineslo zajímavý vhled a kontext do designu služeb.
4. Infrastruktury – téma, které „není sexy“, ale John Oliver ho dokázal zatraktivnit. Téma o oblíbených inovacích a neoblíbených údržbách. Podstatu infrastruktur jsem se nejprve snažila pochopit na „hmotných“ a až poté na něj elektronických, virtuálních, vědeckých.
5. Informatika – zde mi k oblíbenosti tématu pomohla hlavně nutnost tvorby podcastu na toto téma. To mě donutilo si zjistit o informatice více informací, přečíst více různých zdrojů a problematice skutečně porozumět. Téma jsem pak zároveň komentovala i na zkoušce. 
6. Sítě – téma užitečné především svým výrazným přesahem do dalších témat (infrastruktury, scientometrie, data, interdisciplinarita), zaujalo mě zjištění, že biologické, technické i sociální sítě můžou fungovat velmi podobně. Líbily se mi popisované experimenty o tom, kolik kroků je potřeba udělat, abychom se dostali k určité osobě/webu. A také jak síť vytvořit tak, aby odolala útokům. 
7. Data – z tohoto tématu mám respekt, data mi vždy připadala složitá. Líbilo se mi, že jsme probrali různá napětí, která okolo dat panují. Téma je důležitější než kdy dříve, stalo se čtvrtým vědeckým paradigmatem. Přínosným zjištěním bylo, že neexistují žádná syrová data, tudíž každé zkoumání je už od začátku částečně zkresleno.
8. Scientometrie – o hodnocení vědy, o citacích, databázích, rejstřících, indexech. Bylo to zajímavé, nejvíce mě zaujala negativa jednotlivých metrik. Bohužel bylo toto téma více o memorování jednotlivých indexů a zákonů než nějaké nutnosti pochopení.
9. Digitální humanitní vědy – asi nejjednodušší ze všech témat, seznámila jsem se se zajímavými a inspirativními projekty, dozvěděla se o výpočetním obratu a zajistila si nějaké argumenty pro podporu humanitních věd. Téma zařazuji na spodní část žebříčku, protože vlastně nebylo moc „challenging“ a asi by mě tolik nebavilo o něm při zkoušce mluvit.
10. Interdisciplinarita – zprvu pro mě bylo těžké se v jednotlivých pojmech (cross, trans, inter, multi) zorientovat. Opět mě bavily tense a problémy okolo mezioborové spolupráce, samotné dělení na jednotlivé druhy mi však nepřišlo příliš záživné.
11. Teorie činnosti – psychologická teorie vycházející z marxismu pro mě byla těžko uchopitelná, byla velmi abstraktní. Základy jsem pochopila, ale ocenila bych více konkrétních příkladů, abych mohla tvrdit, že tomu opravdu rozumím.