V první řadě jsem si v tomto předmětu zopakovala některé znalosti ze střední školy. Dozvěděla jsem se zajímavé informace o tom, jak se různé kulturní areály v historii vzájemně ovlivnily. Literaturu nyní vnímám lehce jinou optikou, představuje pro mě nyní síť všemožných vztahů a vlivů.

Po absolvování předmětu můžu občas z rukávu vytáhnout nějaké zajímavosti, např. to, že první povídky z Dekameronu přeložil do češtiny syn Jiřího z Poděbrad, který se poté sám pokusil podobnou povídku napsat, leč se mu příliš nepovedla. Anebo to, že u nás nenajdeme dílo, které by do větší míry dokázalo přinést totéž, co např. Henrik Ibsen anebo Alexandr Sergejevič Puškin. Stejně tak jako že nikde na světě není takový Karel Hynek Mácha, jako je ten náš. Jestli mi ale tyto znalosti k něčemu v budoucím životě budou, nedokážu moc dobře odhadnout. Spíše si myslím, že ne, jelikož je brzy zapomenu. 

V předchozím semestru jsem vyzdvihovala alespoň tvorbu digitální kolekce jakožto vyzkoušení si kurátorské práce. V tomto předmětu se kolekce tvořila také, kromě samotného prozkoumání konkrétního tématu Franze Kafky mi však nové dovednosti už takto (poměrně náročná) aktivita nepřinesla. V kontextu ostatního učiva z literární větve KISKu se mi tento předmět zdál poměrně nadbytečný.