Umělá inteligence se do školní výuky vkrádá tiše, ale vytrvale. Ať už je vítaná, nebo potichu zakazovaná, žáci ji používají – někdy skrytě, jindy otevřeně. Možná už jste opravovali sloh, který byl gramaticky bezchybný, ale zároveň jaksi „bez duše“. Nebo jste si říkali, že tenhle referát by váš žák sám nikdy nenapsal. Možná ho psal ChatGPT.
Nedávno zveřejněná studie výzkumníků z MIT nese výmluvný název: Your Brain on ChatGPT (Váš mozek na ChatGPT). Zkoumala, jak používání umělé inteligence ovlivňuje psaní, učení a aktivitu mozku.
Jak výzkum probíhal?
- 48 vysokoškoláků plnilo čtyři psací úkoly během několika měsíců.
- Jedni psali sami, druzí měli k dispozici internet, a třetí používali ChatGPT.
- Vědci sledovali jejich mozkovou aktivitu pomocí EEG, jazykové schopnosti, kvalitu textu a také schopnost zapamatovat si, co sami napsali.
A co zjistili?
- Ti, kdo psali s pomocí ChatGPT, měli výrazně nižší mozkovou aktivitu.
- Po několika měsících si méně pamatovali, co psali – často nebyli schopni poznat vlastní text.
- Výzkumníci to popsali jako kognitivní dluh – mozek si „odvykne“ myslet, když práci za něj dělá AI.
- Naopak ti, kdo nejdřív psali sami a až později použili AI, byli na tom po všech stránkách lépe.
Pozor – jde o předběžnou studii
Je důležité říct, že tato studie zatím neprošla vědeckou recenzí (tzv. peer-review). To znamená, že ji odborná komunita ještě neprověřila a neschválila jako finální závěr.
Vědecké poznání funguje postupně. Nejde o jednoznačné „objevy přes noc“. Tento článek je preprint – tedy první verze studie, která se otevřeně sdílí, aby ji ostatní mohli zkoumat, kritizovat, potvrzovat nebo vyvracet.
To je mimochodem krásný příklad pro výuku vědecké gramotnosti:
- Ne každý článek je pravda.
- Výsledky je třeba ověřovat.
- A i „velké titulky“ potřebují kontext.
Není to černobílé: Nejde o to AI zakázat
Studie neříká, že ChatGPT je škodlivý. Říká jen, že záleží, jak ho používáme.
Pokud necháme AI udělat veškerou práci za nás, náš mozek se opravdu zapojuje méně. Ale pokud ji použijeme jako nástroj k doplnění, inspiraci nebo revizi, může nám pomoci se učit víc a lépe.
Je to jako s kalkulačkou:
- Pokud ji použiju při učení základů násobilky, neučím se nic.
- Ale pokud ji použiju až při výpočtech složitějších úloh, šetří mi čas a pomáhá soustředit se na pochopení.
A jak s tím pracovat ve výuce?
Jelikož často školíme v mediální a informační gramotnosti i vyučující, tak tato otázka je nasnadě. Pár jednoduchých tipů za nás:
- Zadávejte úkoly, které nelze přehodit na AI – Např. osobní zkušenost, reflexe, kresba, práce s chybou – to AI (zatím) neumí.
- Nechte žáky psát nejdřív bez AI a umožněte jim pak srovnat výstup svého psaní a výstup AI. Diskutujte rozdíly.
- Zaveďte „AI reflexi“ Co žáci žákyně zadali? Co dostali od AI zpět? Co bylo užitečné? Co hloupé? Naučili se z toho něco?
- Zkuste rolovou hru „Já vs. ChatGPT“ – Nechte žáka argumentovat proti odpovědi AI. Pomáhá to rozvíjet kritické myšlení, které se hodí nejen při práci s AI, ale je nedílnou součástí mediální a infnromační gramotnosti.
- Přidejte k tomu i výuku o tom, jak věda funguje – třeba na příkladu právě této studie. Je to skvělá příležitost propojit AI, psaní, vědu i kritické myšlení do jednoho celku.
A pokud vás k tématu zajímá více, kontaktujte nás, rádi vám připravíme workshop na míru.
Závěrem
Umělá inteligence mění svět, a výuka se musí proměnit s ním. Pokud ale budeme k AI přistupovat kriticky, vědomě a s nadhledem, může být nejen pomocníkem, ale i bránou k hlubšímu porozumění světu.Mozek je jako sval – a umělá inteligence by měla být činka, ne berlička.
